O knihovně

Začátky katovické knihovny se datují rokem 1879, kdy byl v Katovicích po vzoru větších obcí založen čtenářský vzdělávací spolek OTAVAN, jehož knihovníkem se stal katovický zahradník Matěj Loucký. Knihy byly uloženy v jediné almárce v chodbě u knihovníkova bytu. V tzv. Památní knize městyse Katovice je zmínka, že roku 1890 darovala obec OTAVANU 15 zlatých na zakoupení Sedláčkových Hradů a zámků. 25. října 1885 byla založena NÁRODNÍ JEDNOTA ŠUMAVSKÁ, která pak v následujících letech vyvíjela bohatou kulturní a divadelní činnost. Ta v pozdějších letech zřejmě převzala i nepříliš rozsáhlou knihovnu, umístěnou v budově školy čp. 5. V roce 1940 darovalo Ústřední sdružení českých zemědělců prostřednictvím obecního úřadu obecní knihovně 20 knih. Tím vzrostl počet knih na 707 výtisků. Knihovna v té době byla umístěna snad v domě čp. 54 Podskalských. V Kronice obce Katovice není bohužel v těchto letech nic zapsáno o obecní knihovně ani o tehdejších knihovnících. Až v roce 1951 je zmiňována jako knihovnice Marta Sládková. Knihovna byla umístěna v bývalém hostinci u Bernasů, kde se později odstěhovala do tzv. „kulturní místnosti“ v objektu bývalého hostince U Zvonu, čp. 21. do 1. poschodí.

Pravděpodobně někdy kolem roku 1955 převzal vedení knihovny učitel Eduard Kolář. V roce 1959 měla knihovna 209 čtenářů, z toho 80 dětí a 4.253 výpůjček. Knižní fond se zvýšil na 1.898 svazků (1.397 byla beletrie a 501 naučných). Výpůjční poplatek za každou knihu činil 20 haléřů. Knihovna byla umístěna v 1. patře budovy MNV (bývalá škola) nejprve v jedné místnosti, později byla pro potřeby uložení knihovního fondu uvolněna ještě další místnost.

Místní lidová knihovna se zprofesionalizovala v roce 1978. Zrušil se poplatek 0,20 Kč za knihu a byl stanoven roční výpůjční poplatek. Knihy byly přebaleny do igelitové fólie a byly upraveny prostory knihovny. Abecedně byla roztříděna beletrie pro dospělé a dětská literatura byla rozdělena na pohádky, dívčí romány, povídky a dobrodružné knihy. Naučná literatura byla rozřazena tematicky. Začaly se půjčovat gramodesky. V r. 1978 byl zpracován jmenný katalog dětské beletrie a rok poté jmenný katalog beletrie pro dospělé. Začal se budovat knižní výměnný fond.

Knihovna plnila funkci střediska knihovnických služeb (SKS). To znamenalo, že metodicky řídila připojené knihovny v rámci svého metodického obvodu. V každé knihovně metodického obvodu působil dobrovolný knihovník a knihovník SKS zajišťoval např. výměnu knihovních souborů, kontrolu knihovnické techniky, revize knižního fondu, roční výkazy o činnosti knihoven, přebalování knih do igelitové fólie apod. První připojené knihovny byly MLK Krty - Hradec a MLK Mnichov.

Čtenářské poplatky se v r. 1980 zrušily.

V r. 1985 byly dále napojeny knihovny Novosedly, Štěchovice, Kladruby, Kozlov, Střelské Hoštice, Horní Poříčí, Lhota Střelskohoštická, Sedlo. V r. 1988 dochází opět ke změně a kromě knihoven Krty - Hradec, Mnichov a Novosedly přibyly Pracejovice, Makarov, Drachkov, Kraselov, Zvotoky, Škůdra, Strašice.

Knihovna byla v období červenec až srpen 1990 přemístěna do nových prostor (bývalá zasedací místnost MNV a dámské krejčovství). Dosavadní místnosti již nevyhovovaly pro velké množství knih a váha knižního fondu představovala bezpečnostní riziko. Vzniklo samostatné dětské a dospělé oddělení.

Od r.1993 se začal opět vybírat roční čtenářský poplatek.

V r. 1998 vzniklo prostřednictvím dotačního titulu č. 7 z Programu obnovy venkova Infocentrum, které bylo vybaveno počítačem s veškerým příslušenstvím, včetně tiskárny, scanneru a kopírovacího stroje. V témže roce jsme získali z internetového centra Open Society Fund Praha dotaci na připojení k internetu. Cena za připojení k internetu činila 1 Kč za 1 minutu.

Knihovna v r. 2001 podala žádost o dotaci z rozpočtu odboru literatury a knihoven MK na podprogram Informační centra veřejných knihoven v rámci programu Veřejné informační služby knihoven pro rok 2001. Název projektu byl „Informační systém pro třetí tisíciletí“ a cílem bylo zpřístupnění informací široké veřejnosti zkvalitněním a rozšířením stávajícího připojení knihovny k síti Internet. Na základě schválení tohoto projektu získala knihovna finanční dotaci na nákup dvou nových počítačů a barevné tiskárny. Veřejnost tak má možnost volného přístupu k informační službě internet a děti zde mohou vyžívat různé zábavné CD-ROMy.

Roku 2002 byla ukončena funkce střediskové knihovny a metodickou práci přebírá Šmidingerova knihovna ve Strakonicích jako knihovna pověřená regionální funkcí. Ministerstvo kultury České republiky oznámilo, že podle zákona 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb byla ve spolupráci s Národní knihovnou ČR vytvořena databáze pro evidenci knihoven, kde každá knihovna bude mít snazší možnost spolupráce se státními či oblastními institucemi. Kolářova knihovna zažádala o zápis do evidence knihoven.

Knihovna v r. 2004 podala žádost o připojení knihovny k internetu prostřednictvím komunikační infrastruktury veřejné správy v rámci programu Veřejné informační služby knihoven (VISK3) v roce 2004. Na základě schválení této žádosti poskytuje naše knihovna od září 2004 bezplatně přístup k internetu.

Knihovna získala v tomto roce nový název KOLÁŘOVA KNIHOVNA – infocentrum podle pana Eduarda Koláře.

V r. 2007 byla provedena nová elektrická instalace stávajícího osvětlení knihovny a pokládka nových podlah v dospělém oddělení a výpůjční místnosti.

V tomto roce započala rekonstukce a modernizace knihovny. Byly obnoveny výmalby interiéru a nakoupen nový moderní nábytek. Do důchodu odchází dlouholetá knihovnice paní Milena Novotná.

Knihovna v číslech, v roce 2018 pro Vás máme aktuálně k zapůjčení tento počet titulů:

Výše uvedení knihovníci byli tzv. dobrovolní. Následující knihovníci byli zaměstnanci Okresní knihovny ve Strakonicích.

Od r. 1998 je knihovnice zaměstnancem OÚ Katovice, od r. 2006 městyse Katovice.